|
|
Old master, new neighbor : Putin's Russia in the Czech foreign policy discourse
Beauduin, Adrien ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Kolenovská, Daniela (oponent)
Adrien Beauduin Abstrakt Návrat demokracie ve střední a východní Evropě a rozpad Sovětského svazu v roce 1991 neznamenaly, že dojde k obnovení vztahů mezi střední a východní Evropou a Ruskem. Diplomová práce zkoumá vývoj oficiálního českého zahraničně-politického diskurzu vůči Rusku v období let 2001-2009 pomocí poststrukturální diskurzivní analýzy. Práce předkládá stručný přehled českých postojů vůči Rusku a podrobněji se zabývá analýzou několika vybraných údalostí z počátku 21. století. Pojednává tedy o vývoji identity Ruska, již oficiální český diskurz utváří. Dále analyzuje obraz Ruska vytvořený vládou a jeho vliv na utvaření české identity. Výsledky této analýzy ukazují, že po roce 2006 došlo k zhoršení vzájemných vztahů a že obraz 'ruské hrozby' z politického diskurzu v České Republice nezmizel. Navíc oficiální český zahraničně- politický diskurz vytvářel obraz České Republiky jakožto státu zakořeněného ve svých euroatlantických a evropských postojích.
|
|
|
Vědecká činnost A. V. Florovského v Praze
Dopitová, Nikola ; Nykl, Hanuš (vedoucí práce) ; Jančárková, Julie (oponent)
Cílem bakalářské práce je přiblížení vědecké činnosti ruského historika-emigranta Antonije Vasiljeviče Florovského, který druhou polovinu svého života žil a tvořil v Praze. Hlavní důraz je kladen na analýzu jeho děl se zaměřením na téma česko-ruských vztahů. První kapitola je věnována jeho životu před emigrací a následnému pobytu v Československu. Druhá kapitola je zaměřena na dílo tohoto významného historika, kdy po stručném přehledu jeho prací přichází analýza tří vybraných děl týkajících se česko-ruských vztahů. Klíčová slova: Ruská emigrace, ruští historikové, dějiny vědy, A. V. Florovskij, česko-ruské vztahy
|
|
|
Ohlas děl Ilji Repina a výstav ruských umělců v Praze 1900-1953
Buzykanova, Sofya ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Tato bakalářská práce má za cíl prozkoumat ohlas výstav ruských umělců, které probíhaly v Praze v první polovině 20. století s důrazem na díla a tvorbu proslulého ruského malíře Iliju Jefimoviče Repina. Bude sledovat proměnu recepce ruského umění v různých historických podmínkách, jimiž procházely české země a Rusko a v kontextu měnícího se vztahu české společnosti k ruské kultuře. Bude to instalováno na příkladu díla I. Repina. První velká skupinová výstava ruských umělců v Praze proběhla v roce 1900, kdy se Rusko ostře potýkalo s otázkou nacionalismu a sílilo v něm revoluční hnutí. Během první republiky proběhlo několik menších monografických výstav Repina. Kromě toho se v roce 1935 uskutečnila další souborná výstava ruského umění, která měla název I. Retrospektivní výstavu obrazů ruského malířství 18. - 20. století a vznikla pod záštitou města Prahy. Bakalářská práce neopomene zmínit také Výstavu obrazů národních umělců SSSR z r. 1947, přestože na ní I. Repin nebyl zastoupen. Šlo klíčovou expozici, která těsně před komunistickým pučem v Československu znovu otevřela otázku socialistického realismu. Závěr práce bude věnován výstavě ruského umění, kterou uspořádala už v podmínkách komunistického režimu Národní galerie v Praze v roce 1953.
|
|
|
Tomáš Garrigue Masaryk a jeho politické zkušenosti z Ruska při budovaní Československa
Elokhina, Daria ; Šmíd, Marek (vedoucí práce) ; Petráček, Tomáš (oponent)
Tomáše Garrigue Masaryka už od mládí zajímala ruská kultura. Velmi dobře ovládal ruštinu. Znalosti Ruska a její kultury umožnily Masarykovi v této zemi navazovat přátelské politické vztahy. Masaryk našel v ruských demokratických kruzích podporu svých myšlenek a ideálů. Rusko na začátku 20. století mělo podobné společenské a státnické problémy jako české země: bylo monarchií a sílily v něm myšlenky na revoluci a změnu systému. Masaryk se domníval, že zkušenosti ruských politických opozičních sil při jednání s monarchií a při provádění změn by mu mohly pomoci v jeho úsilí o vystoupení českých zemí a Slovenska z Rakousko-Uherska a budování nově vzniklého demokratického Československa. Klíčová slova Tomáš Garrigue Masaryk, Rusko, české země, česko - ruské vztahy, 1905 - 1918
|
|
|
Vědecká činnost A. V. Florovského v Praze
Dopitová, Nikola ; Nykl, Hanuš (vedoucí práce) ; Jančárková, Julie (oponent)
Cílem bakalářské práce je přiblížení vědecké činnosti ruského historika-emigranta Antonije Vasiljeviče Florovského, který druhou polovinu svého života žil a tvořil v Praze. Hlavní důraz je kladen na analýzu jeho děl se zaměřením na téma česko-ruských vztahů. První kapitola je věnována jeho životu před emigrací a následnému pobytu v Československu. Druhá kapitola je zaměřena na dílo tohoto významného historika, kdy po stručném přehledu jeho prací přichází analýza tří vybraných děl týkajících se česko-ruských vztahů. Klíčová slova: Ruská emigrace, ruští historikové, dějiny vědy, A. V. Florovskij, česko-ruské vztahy
|
|
|
Old master, new neighbor : Putin's Russia in the Czech foreign policy discourse
Beauduin, Adrien ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Kolenovská, Daniela (oponent)
Adrien Beauduin Abstrakt Návrat demokracie ve střední a východní Evropě a rozpad Sovětského svazu v roce 1991 neznamenaly, že dojde k obnovení vztahů mezi střední a východní Evropou a Ruskem. Diplomová práce zkoumá vývoj oficiálního českého zahraničně-politického diskurzu vůči Rusku v období let 2001-2009 pomocí poststrukturální diskurzivní analýzy. Práce předkládá stručný přehled českých postojů vůči Rusku a podrobněji se zabývá analýzou několika vybraných údalostí z počátku 21. století. Pojednává tedy o vývoji identity Ruska, již oficiální český diskurz utváří. Dále analyzuje obraz Ruska vytvořený vládou a jeho vliv na utvaření české identity. Výsledky této analýzy ukazují, že po roce 2006 došlo k zhoršení vzájemných vztahů a že obraz 'ruské hrozby' z politického diskurzu v České Republice nezmizel. Navíc oficiální český zahraničně- politický diskurz vytvářel obraz České Republiky jakožto státu zakořeněného ve svých euroatlantických a evropských postojích.
|
|
|
Reflexe srpna 1968 v česko-ruských vztazích
Valdman, Ladislav ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Voráček, Emil (oponent)
Diplomová práce se zabývá významem srpnových událostí roku 1968 pro česko-ruské vztahy. Práce analyzuje zásadní faktory, jež ovlivňovaly česko-ruské vztahy od vzniku samostatného československého státu až do současnosti. Výsledek této analýzy pak umožňuje zasadit srpnové událostí roku 1968 do kontextu vzájemných vztahů. Cílem práce je odpovědět na to, zda srpen 1968 představuje zásadní překážku rozvoje dobrých česko-ruských vztahů do budoucnosti. Závěry autora jsou konfrontovány s výsledky sondy provedené mezi českými a ruskými studenty mezinárodních vztahů.
|
|
| |
host ::
RSS.